|
|
Dřevozpracující průmysl v Jihočeském kraji - různorodost v hodnocení rizik
SEDLÁČKOVÁ, Lucie
Ve své diplomové práci se zabývám problematikou pracovního prostředí v dřevozpracujícím průmyslu a různorodostí hodnocení rizik s ním spojených jako jsou hluk, prach, vibrace, chemické látky, fyzická zátěž a pracovní poloha. V Jihočeském kraji je dřevozpracující průmysl regionální specificitou. V teoretické části hodnotím současný stav pracovního prostředí v provozech opracování dřeva a výroby dřevěných prvků na základě literárních údajů a platného právního rámce, který se váže k této problematice. Budou Podrobně rozvedeny oblasti související s provozy dřevovýroby. Problematiku řeším především ve vztahu k hygieně práce a pracovnímu lékařství. Praktická část se zabývá hodnocením faktorů pracovního prostředí ve třech společnostech, které provozují výrobu nábytku a řeziva. Pracovní prostředí je hodnoceno podle výsledků měření faktorů hluk, prach, chemické látky. Faktory fyzická zátěž a pracovní poloha hodnotím podle popisu pracovních operací, které vykonávají zaměstnanci v jednotlivých provozech. Ve výzkumu jsem zvolila metodiku sekundární analýzy dat. Pro výzkum byly stanoveny dva cíle a tři výzkumné otázky. Cíl 1: V práci budou stanoveny rizikové faktory práce u osob pracujících v dřevovýrobě. Cíl 2: V práci budou zhodnoceny návrhy na opatření zaměstnavatelů k ochraně zdraví pracovníků v jednotlivých provozech dřevovýroby. V1: Jsou v dřevovýrobě signifikantní rozdíly ve výskytu rizikových faktorů práce s ohledem za způsob zpracování dřeva a výrobků z něj? V2: Jsou signifikantní rozdíly v opatření k ochraně zdraví v dřevovýrobě podle způsobu zpracování dřeva a výrobků z něj? V3: Jakým způsobem ovlivňuje prach z tvrdých dřev technologii v dřevovýrobě a opatření k ochraně zdraví? Cíl 1 byl zvolen z důvodů výrazných rozdílů výskytů faktorů pracovního prostředí v jednotlivých firmách s ohledem na různé technologické postupy ve zpracování dřeva. Cíl 2 byl zvolen s ohledem na důležitost správně zvolených opatření k ochraně zdraví. Při neplnění povinností zaměstnavatele spojených s ochranou zdraví pracovníků mohou vznikat závažná a trvalá poškození zdraví.
|
|
|
Zdravotní rizika v pracovním prostředí ve výrobě skla
VIKTOROVÁ, Jaroslava
Předmětem bakalářské práce je firma Stölzle Union s.r.o., která se zabývá výrobou hnědého obalového skla pro farmaceutický a potravinářský průmysl. Firma roku 2009 vyhořela, poté došlo k její rekonstrukci a modernizaci. V tomto průmyslovém odvětví se vyskytuje mnoho rizikových faktorů, zejména tepelná zátěž, zátěž hlukem, chemické látky, prašnost a další. Rizikové faktory pracovního prostředí mohou mít negativní dopad na zdraví, z tohoto důvodu má zaměstnavatel povinnost dodržovat právní předpisy a opatření k ochraně zdraví, vyplývající z obecně platných právních předpisů. Teoretická část bakalářské práce je zaměřena na objasnění témat od hodnocení zdravotních rizik, kategorizace práce, preventivních opatření, rizikových faktorů až po nemoci z povolání. Cílem práce bylo zjištění a porovnání faktorů pracovního prostředí před a po rekonstrukci sklárny, včetně posouzení návrhů opatření na ochranu zdraví pracovníků v pracovním prostředí sklárny. K dosažení cílů této práce jsem využila tyto výzkumné otázky: Jaké faktory se vyskytují v pracovním prostředí při výrobě skla? Jsou faktory správně zařazeny do kategorií? Došlo ke změnám v hodnocení rizik před a jsou v současné době realizována?, tyto otázky jsem zodpověděla v závěru. Faktory pracovního prostředí byly hodnoceny kvalitativně. Pro dosažení cílů bakalářské práce byla použita sekundární analýza dat, která čerpá ze studia protokolů z měření rizikových faktorů, studia odborné literatury, interních dokumentů společnosti, zákonů a vyhlášek. Stanovený cíl práce byl splněn. Faktory před a po rekonstrukci u pracovišť jsou shrnuty a porovnány v praktické části v přehledných tabulkách. Opatření k ochraně zdraví pracovníků jsou rovněž uvedeny v praktické části včetně návrhů na zlepšení. Bylo zjištěno, že faktory vyskytující se ve sklárně před vyhořením a po vyhoření jsou typické pro sklářský průmysl. Rekonstrukcí sklárny nedošlo k podstatným změnám ve výskytu a v hodnocení rizik v pracovním prostředí. Rozsáhlá modernizace sklárny po jejím vyhoření znamenala rozšíření výroby, avšak nebylo zjištěno, že došlo ke zvýšení rizik faktorů pracovního prostředí.
|
host ::
RSS.